Ceny zlata rostou kvůli geopolitickému napětí a oslabenému dolaru

Ve středu zaznamenalo zlato další růst na asijských trzích, a to především kvůli zprávám o možném izraelském útoku na íránská jaderná zařízení. Tyto zprávy, které přinesla americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje, vyvolaly vlnu nejistoty a přiměly investory přesunout kapitál do bezpečných aktiv. Mezi ta patří nejen japonský jen či švýcarský frank, ale především zlato, které tradičně slouží jako zajištění proti geopolitickým rizikům a tržním výkyvům.

Spotová cena zlata se zvýšila o 0,4 % na 3 302,02 USD za unci, zatímco červnové futures vzrostly o 0,6 % na 3 303,62 USD za unci. Tento pohyb odráží zvýšený zájem investorů o drahý kov v době, kdy se blízkovýchodní region znovu dostává na titulní stránky světových médií kvůli možnému konfliktu, který by mohl destabilizovat celou oblast. Ačkoliv izraelští představitelé zatím nepotvrdili, že bylo rozhodnuto o útoku, vojenské přesuny a aktivity v regionu naznačují, že se zvažuje preventivní zásah proti íránským jaderným zařízením.

Zlato těží z toho, že jakákoli eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem je spojena s reálným rizikem širšího ozbrojeného střetu, který by mohl zahrnovat i další aktéry v regionu. Tato hrozba zvyšuje poptávku po aktivech, která si zachovávají hodnotu v krizových dobách. Podle analytiků by případný úder na íránská jaderná zařízení vedl k prudké odvetě Teheránu a zároveň by mohl zcela narušit diplomatická jednání mezi USA a Íránem, která se snaží obnovit dohodu o jaderném programu z roku 2015.

Vedle geopolitického napětí hrála ve prospěch zlata také slabost amerického dolaru, který za poslední dny oslabil vůči hlavním světovým měnám. Důvodem je mimo jiné snížení úvěrového ratingu Spojených států agenturou Moody’s, která vyjádřila obavy z rostoucího amerického dluhu a pokračujících fiskálních deficitů. Tato zpráva oslabila důvěru investorů v americké finance a posílila tlak na dolar.

Americká centrální banka (Fed) zároveň upozornila na rostoucí ekonomickou nejistotu, což také přispělo k opatrnosti investorů. Přestože Fed zatím neplánuje snížení úrokových sazeb, vyjádření několika členů měnového výboru signalizovala, že výhled je nejistý, což podporuje investice do zlata jakožto zajišťovacího nástroje proti výkyvům měnové politiky.

Cena zlata se nadále drží nad hranicí 3 000 USD za unci, přičemž aktuálně se pohybuje méně než 200 dolarů pod historickým maximem dosaženým začátkem tohoto měsíce. To ukazuje na silnou poptávku a důvěru investorů v drahé kovy jako spolehlivý uchovatel hodnoty. Zlato se tak stále více jeví jako přístav pro kapitál v období zvýšeného napětí a nedůvěry vůči některým měnám, především americkému dolaru.

Ostatní drahé kovy reagovaly smíšeně. Futures na platinu klesly o 1 % na 1 050,50 USD za unci, zatímco stříbro mírně posílilo o 0,2 % na 33,255 USD za unci. Tato volatilita je rovněž výsledkem nejednoznačného vývoje na trzích, kde se střetávají síly geopolitického strachu, měnové politiky a spekulací o růstu či poklesu poptávky v jednotlivých průmyslových sektorech.

Mezi průmyslovými kovy pak měď pokračovala v růstu. Referenční futures na měď na Londýnské burze kovů vzrostly o 0,4 % na 9 559,25 USD za tunu. Americké futures na měď posílily o stejný podíl na 4,6928 USD za libru. Zde je růst spojen jak s oslabujícím dolarem, tak i s očekáváním, že by přechod na obnovitelné zdroje energie mohl zvýšit poptávku po kovech, jako je právě měď.

Zatímco ropa rostla kvůli možnému omezení dodávek z Blízkého východu, zlato roste především díky hledání jistoty. Trhy se tak stále více řídí nikoli pouze ekonomickými ukazateli, ale i geopolitickými signály. Vývoj v nadcházejících dnech bude záviset na tom, zda se napětí mezi Izraelem a Íránem dále vyhrotí, nebo zda diplomacie přinese uklidnění situace. V každém případě si zlato upevňuje svou roli bezpečného aktiva číslo jedna.